okolí Kesshogakure

First topic message reminder :

lesy, potoky, jezírka, planiny, louky, skály

Tiez som jej pozeral v tu chvilu do oci no potom som zrak odvratil
"Naozaj je dnesok vynimocny ... ty robis z ludmi zazraki a ani o tom mozno nevies .... "

"Zázraky? Měla bych tu moc takhle změnit všechny zločince?" usměju se na něj
"Bylo to ale příjemný děkuju za to." dívám se mu do očí a mile se usměju

"Za nieco taketo sa nedakuje kedze aj mne to bolo velmi prijemne , lenze teraz uz mam viac dovod byt tvoj osobny strazca to sa tak casto nevidi "
poviem z miernym usmevom a presuniem svoj pohlad zasa nanu

"No to teda nevidí. Jen.... se to nesmí nikdo dozvědět a hlavně ne Takeru." řeknu trochu smutněji, ale nahradím to úsměvem a podívám se na něj taky, co na to říká on

souhlasně kývnu a pohladím ho po tváři,
"Měli by jsme jít zpět." pomalu vstanu

Tiez som vstal
"No tak podme ehm Reina chan "
Povedal som z usmevom a cakal ktorym smerom sa vyda

usměju se na něj a vydám se zpět k vesnici, ale hodně se courám :Pm abych mohla být s ním tady bez niköho

Ja som sa k nej trochu prisunul chytil som ju okolo pasa a potom sme trochu vzlietly ale nie velmi vysoko
"Drz sa ... no ale neboj aj tak nespadnes "

lekla jsem se a chytila se ho za košili a nebyla schopná ji pustit.
"Tohle jsem zažila jednou a moc se mi to nelíbilo." usměju se na něj a neodvážil ajsem se podívat dolů a měla jsem radši pevně semknutá víčka k sobě

Ako som ju drzal okolo pasa tak som ju chytil este kolo lopatiek
"Neboj teraz to je nieco ine stupame pomali nemam v plane ist rychlo a zas tak velmi vyskolo "
Boli sme o takych 20 m vyssie nez sa ona pozerava na vesnicu ci na zapad teraz teda vychod slnka
[b]"Skus sa pozriet okolo seba , ja mam docela rad vysky je tu docela krasne ticho a vidis vsetk "

"Dobře ..." pípla jsem a odvážila jsem se otevřít óča a rozhlédnout se kolem, stále jsem se ho ale křečovitě držela to pro jistotu. právě vycházelo slunce, oči se mi rozzářili
"Páni." vydechnu

"No ale ta tak pocuvam to kvoli mne sa mozno bojis vysok tak ... bude lepsie ked ta jej zbavim a riziko tu ziadne nieje iba ak by som ja stratil vedomie a to nehrozi "
tiez som pozeral na vychod slnka pritom som pomali klesal naspet stale som ju pevne drzal aby sa aspon trochu citila bezpecne

teprve až když jsem ucítia pod nohama zem, všechno z emě spadlo
"´Dělej to prosím jen v krajních nouzích, prosím." pustím se ho nepochybně jsem byla úplně bledá z toho

"Já nemám ani tak strach, jako kdyžpod sebou nic necítím a a ni nevidím." pokusím se o úsměv,

"Díky." usměju se a jdu dál k vesnici

"No to jistě, s tebou je to adrenalin, víš že chodím s Kokukagem, že jo? Jestli se dozví že ho podvádím bude adrenalin vyváznout živý."

"No to mohla, ale když proti tobě mé techniky nefungují, tak nevim." usměju se na něj

"No to je tiez pravda .... "
usmejem sa aj ja
"No co tak teraz ist niekoho poskadlit ? skoda ze tu neostala ta Shizu .... lachko sa ju da nahnevat "

"Ještě ti ůžu představit mého bratra ale rskovat to nebudu že mě pak ráno vzbudíte dvojnásobným hvízdnutím do ucha."