Ukryt pod zemou

Neda sa sem lachko dostat a len niekto pozna cestu dnu kedze je to tu sami labyrint

Dostal som sa sem a tak rychlo ze som si to ani sam nemyslel vsetko som zaistil a reina uz bola dnu niekde na akomsi gauci kde som ju polozil
"Noo akosi som zdrhol .... "

posadím se,
"Seš mizera. Co tu hodláš se mnou dělat?" připravuju se k útoku

"Boha ti sed , a neblbni ani nevies ako som unaveny ,uz dost dlho davam pozor aby si nespadla a podobne koniny "
sadol som si za gauc

"Jak dáváš pozor? K čemu ti ještě sem? Informace si už dostal." řeknu a začne se mi zase točit hlava tak s chytím rukou opěradla gauče

"Bez teba toho fenixa nedostanem takze si premna cenna "
chytol som sa za hlavu kedze ma tiez bolela

"Fénixe nikdy nedostaneš, ani to co chrání." zakolísala jsem a musela jsem si lehnout, sáhla jsem si na hlavu, točil se semnou celý svět a ještě k tomu všemu zasazoval ostrou bolest

"Tebe uz citat myslineky nebudem teraz ma boli hlava tiez ..... "
vstal som a siel som si po nieco proti bolesti

'aspoň že tak' pomyslím si a zavři na chvíli oči, chce se mi spát, ale strach z toho místa a z něj mi to nedovolil zůstala jsem při vědomí, i když toho budu asi později litovat

Hodil som do seba prve tabletky co som videl a siel som naspet
"Tak mohlo by si privolat toho fenixa ?"

"Ne nemohla." řeknu tvrdě a stále jsem se pokoušela vzdorovat spánku

otevřu oči a podívám se na něj
"Takeru mě najde, já ti nic dávat nebudu a jestli ne Takeru zrhnu ti sama, až se mi uleví." zavřu zase oči

"Posluš si, ale když se mě zbavíš nedostaneš to co chceš." pousměju se a posadím se.
"Každý ninja je vycvičený k tomu odporovat nepřítelovi a když mě zabiješ, budeš mít proti sobě hodně lidí, kteří mě pomstí a sám budeš proti sobě." usměju se líbezně na něj

Usmejem sa aj ja
"Akokeby mi to nebolo jedno kolky pomne pojdu ved kazdy raz zomriet tak zomriet teda mozno zajtra alebo pozajtra no a ? no ale poviem ti nieje to no a smrtou vsetko konci uz nieje nic aj keby ta pomstia ty uz to neuvidis lebo uz nebudes a zabit ta aj tak nechcem "

mírně zakroutím hlavou
"KDe to vůbec jsme?" změním radši téma

"Abych pravdu řekla, hned bych se do ní vrátila. Nepřesvědčíš mě." pomalu vstanu, nohy se mi trochu klepou a modlím se aby mě udrželi a vyzívavě se na něj podívám

Ja som stal opodial a pozoroval som ju
"Heh tak ale teraz tam aj tak nepojdes "

"O co se vsadíme, že jo? Stačí když usneš nebo budeš lehce vyčerpaný skrystalizuju tě a jsi víš kde." usměju se a udělám krok k němu, abych vyzkoušela jeslti vůbec dokážu jít po té narkoze

Siel som k nej blizsie
"Tak nejaku tu dobu vydrzim ta strazit a aj keby tak si pridem zasa pre teba nemyslis ? uz som to dokazal 2x "

udělám další krok
"Ano 2x ale když jsem byla mimo a nemohla se bránit, keĎ bych se z toho dostala, nenechala bych se tak snadno a i ty nevydržíš dlouho být vzhůru." ušklíbnu se

dlouho jsem stála a zatočila se mi hlava
"Vidím to na tu první možnost." stihnu ještě říct, než se sunu k zemi