Ukryt pod zemou

First topic message reminder :

Neda sa sem lachko dostat a len niekto pozna cestu dnu kedze je to tu sami labyrint

dál ho propaluju pohledem.
"Díky, ale ty sám víš že to ani jeden tak dlouho nevydržíme."

"Tak si pekne lahni spat a bude to vsetko v pohode "
radsej som sa oprel chrbtom o gauc a pozeral som na strop

"spala jem celou noc nejsem unavená. A díky ve vesnici jsem měla dost práce, to až se tam vrátím bude toho tam mraky." naoko se naštvu, i když jsem byla rádda, že jsem nemusela ty papíry řešit.
"Já chci ven."

"No vidiš tak mě pusť , a nemusíš tady sedět. A oba budeme mít klid." šťouchnu do něj

"A potom naco som sa tolko namahal ta sem zobrat ?"
stuchol som do nej ja

"To nevim, nechtěl sis se mnou třeba jenom pokecat, občas za mnou chodí lidi se na mě i jen dívat, sice nechápu proč ale dělaj to,."

"Vážně a v čem je to lepší, když ti neustále nevycházím vstříc?" vrhnu na něj dychtivej pohled

Trochu som sa zasmial
"S nim sa nedalo ani rozpravat a nato ze tu si nasilim sa stebou rozpravat da "

"No to protože si mě ujsitil, že mi nic neuděláš a vím že Takeru mě najde. Jsem něco jako radar." podívám se na něj tajemně.

Premeral som si ju pohladom
"Tak najde ale tu su aj tak 3 labyrinty takze ked ride sem tam az o take 3 dni ta najde no "
usmial som sa

přišli jseme s vlkem už teď jsem cítil hodně chodeb "jdem" rozkazal jsem vlk začal hromadit raiton do pacek a já jsem opakoval jeho pohyb "připraven starouši"otažu se
no nevím co ti ditě ale jdeme
rozběhly sme se proti stěně a bořili co se dalo abychom reinu našly

"Aby ses nepletl, labyrint nelabyrint, moje síla ho ke mě dovede, stačí kyž se bud dívat na radarový krystal, který má u sebe." mrknu na něj
"To víš krystali na mě reagují po svém no. Přitahujeme se."

Zrazu na nas zafukal silny vietor
"No je cas asi teda zmenit miesto "

"Co? Ne to jsem nemyslela." zhrozím se, protože jsem zaala cítit přítomnos radarového krystalu, prudce vstanu a jdu od něj dál.
"Já nikam nejdu, už je tady."

"Rychle takhle to nestihnem" a běžel jsem jak zběsilí vlk mně vedl podle reinineho pachu
tady za tou stěnou
"dobře" kyvl jsem hlavou a probořil jsem stěnu raitonem "Hmm tady jste reinou pojď "

Vzlietol som ja aj reina aj ked ona nechcela

okolo nas sa vytvorilo mensie tornado a velkou rychlostou sme mierili do neba

"ne dnes už né"křikl jsem v očích se mi objevil yamikugan trhl jsem rukou a temnota se šířila i přes tornádo a chytala reinu

Ja som o nicom nevedel kedze ja som nejake chytenie nezacitil iba reniu to pribrzdilo a keby nieco taketo pokracovalo tak by ju to roztrhlo

kolem reiny se začala formovat temná bariera a trhu rukou dolů reina byla venku s tornáda "jsi v pohodě?"otažu se

"Asi začnumít strach z výšek." dívám se zmateně co se děje, ale jsem ráda, že jsem u Takera

přijdu k reině "pojd vstaň"zvednu jí a dám jí opodál "počkej tu to je moje " krvelačně se usmeji

Heh aj ked to tak nevyzera ja viem ako sa dostat k fenixovi a ona o tom vediet nemusi kedze draci fenixi a ine tieto su v rovnakej dimenzii a ked nie z drakom cez tie hluposti dimenzie cestovat mozem
"Hijutsu:kuchiyose Doragon!"
Sadol som si na obrovskeho draka a letel som vyssie

"Né Takeru, nechci, abys dopadl jako minule." chytnu ho za ruku a hned na to reaguju na Kazumu
"I kdyby si našel mého fénixe ten svitek ti bez mého povolení nedá. Je mi natolik věrný že radši sám zemře, než aby mě zradil."